85. výročí začátku 2. světové války

Když 1. září 1939 vypukla v Evropě 2. světová válka, byly české země v tu dobu zcela okupované. Dle ústavně-právního výkladu exilové vlády bylo Československo již 11 měsíců ve válečném stavu s nacistickým Německem. Miliony československých občanů se dobrovolně či nuceně staly občany Německa, Slovenska, Polska či Maďarska, desetitisíce prchly nebo se chystaly prchnout za hranice a statisíce se dostávaly do hledáčku okupačních a protektorátních složek pro jejich domnělou či skutečnou rasovou, náboženskou, sexuální, politickou či jinou, údajně závadovou příslušnost. Dodnes nejsou všechny oběti jasně popsány a vyčísleny. Některé spadaly do několika kategorií, jiné naopak byly z různých důvodů opomenuty. Celkové ztráty Československa (dle  hranic z roku 1937) dosahují až čísla 562 000 obětí, z čehož se zhruba polovina stala obětí rasové perzekuce. Podle nejnovějších odhadů se ztráty pouze z českých zemí udávají v rozmezí 315 698 až 340 698 osob. Obětí rasové perzekuce nacistické okupační, i vlastní protektorátní, správy se stalo z českých zemí nejméně 70 549 židovských a kolem 7 900 cikánských spoluobčanů.

Zahraniční ozbrojený odboj se začal formovat krátce po mnichovských událostech roku 1938. Do prvních bojů války v září 1939 zasáhlo jen omezeně asi 1 000 příslušníků Legie Čechů a Slováků v Polsku. V bojích zahynuli v Polsku 4 čs. piloti a 2 příslušníci legionu. Asi 700 příslušníků legionu ustoupilo do území okupovaného SSSR, kde prodělali internaci, během které zahynulo dalších 10 mužů. Většina internovaných byla nakonec propuštěna a přes Střední východ se dostala do bojových jednotek na Západ. Ještě před německým a slovenským útokem se z Polska podařilo odeslat do Francie 1 159 mužů, kteří zde utvořili základ čs. jednotky ve Francii. V květnu 1940 tak ve Francii sloužilo asi 1 800 čs. pilotů a přes 12 000 vojáků v 1. čs. divizi. Během neúspěšné obrany Francie padlo či zemřelo 27 čs. pilotů a 66 příslušníků 1. čs. divize. V následujících měsících a letech v zajetí zahynulo dalších 44 mužů čs. jednotek ve Francii. Evakuaci do Velké Británie podstoupilo jen asi 5 000 mužů. Z těchto mužů, podpořených dalšími dobrovolníky, se rekrutoval personál do letectva, do výsadků do tzv. protektorátu a byla budována pozemní jednotka pro západní frontu, jejíž jádro se v roce 1944 účastnilo invaze do Francie. Do konce války tak sloužilo v rámci RAF asi 2 500 Čechoslováků a v rámci Čs. samostatné obrněné brigády (ČsOB) obléhalo přístav Dunkerque přes 4200 mužů. Z jednotek dislokovaných ve Velké Británii zahynulo 494 čs. pilotů a 89 příslušníků dalších složek. Na Středním východě padlo či zemřelo 41 mužů a dalších 14 mužů zemřelo v jiných spojeneckých armádách. Naší největší zahraniční ozbrojenou silou, 1. čs. armádním sborem v SSSR, prošlo za dobu války přes 60 000 mužů a žen. Padlo či zemřelo asi 5 620 z nich. Další desetitisíce obyvatel se zapojily do protiněmeckého odboje doma. 

Jeden z aspektů československých ztrát 2. světové války, který je málo probádán, jsou ztráty v nepřátelských armádách. V armádě Slovenského státu od napadení Polska v září 1939 do srpna 1944 padlo 1 281 příslušníků a přes 2 200 se stalo nezvěstnými. V protektorátním  vládním vojsku padlo či zemřelo 159 osob. Dalších 64 padlo či zahynulo po přeběhnutí k italským partyzánům, jako příslušníci ČsOB u Dunkerque či během květnového povstání. Odhaduje se, že padlo asi 190 000-207 000 bývalých československých občanů v německé armádě. V tom statistickém vyjádření je také zahrnuto asi 9 000 padlých a zemřelých etnických Čechů, kteří byli v počtu kolem 80 000 odvedeni ze zabraného území. Ztráty Čechoslováků v Maďarské královské armádě byly vyčísleny jen pro osoby židovského vyznání, které byly zahrnuty do obětí holocaustu.

V současné době máme na území České republiky pro československé státní příslušníky evidováno 1 465 válečných hrobů s ostatky, 2 osária, 33 evidovaných míst a 6 203 pamětních míst spojených s událostmi 2. světové války. Je v nich pohřbeno 4 284 a jimi připomenuto 54 178 obětí z řad československých občanů. V zahraničí evidujeme 1 369 hrobů s ostatky, 2 osária a 3 evidovaná místa s 2804 pochovanými a 147 pietních míst s 2211 připomenutými.

Vlastimil Křišťan

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v České republice v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&ctid=7&cin=%c4%8ceskoslovensko&st=0

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v zahraničí v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0

Summary

The beginning of World War II opened the possibility for Czechoslovakia to regain its independence. Although foreign armed resistance had already begun to form in the autumn of 1938, it was not until September 1939 that the Czechoslovak foreign forces were officially recognised and allowed to form. Total Czechoslovak casualties during World War II are estimated at 562,000. Hundreds of thousands of Czechoslovakians were persecuted because of their racial, political or other affiliations, and tens of thousands of men and women joined the domestic and foreign resistance. There are 1 500 war graves and 6 203 memorial sites in the Czech Republic and 1 374 war graves and 147 memorial sites commemorating these events abroad.

Zdroje:

KRYSTLÍK, Tomáš. Komentář: Výčet československých obětí druhé světové války neodpovídá pravdě. On-line: https://www.historieblog.cz/2020/05/komentar-vycet-ceskoslovenskych-obeti-druhe-svetove-valky-neodpovida-pravde/

PEJČOCH, Ivo. Za Háchu i za Beneše: ztráty příslušníků vládního vojska 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Vojenský historický ústav Praha, 2013. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:5c4f836d-3a88-11eb-8317-001b63bd97ba

PLACHÝ, Jiří, PEJČOCH, Ivo. Zemřeli na Západě: ztráty československé pozemní zahraniční armády v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii v letech 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, Odbor komunikace a propagace (OKP), 2012. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:fca27387-79bf-46c9-b13a-e2cdfd3fd38e

PLACHÝ, Jiří a kol. Jmenný seznam příslušníků československé zahraniční armády na Západě, 1: A-K. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Odbor komunikace a propagace, 2011. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:d07181fd-8d98-4d11-9587-d7fa79708bc1

1. československý armádní sbor. On-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_arm%C3%A1dn%C3%AD_sbor

Československé pozemní jednotky ve Francii 1940. On-line: https://www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovenske-pozemni-jednotky-ve-francii-1940

Válečné oběti československého státu. On-line: https://www.sudetsti-nemci.cz/cs/hist0/hist5/

Ztráty slovenské armády v letech 1939 – 1944. On-line: https://www.druhasvetova.com/?p=armada/slovensko/Ztraty_slovenske_armady_v_letech_1939-1944