Aktuality

Část spisu Ivana Petrišče vedeného NKVD.

KALENDÁRIUM Ivan Ivanovič Petrišče

  • 17.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Ivan Ivanovič Petrišče se narodil 18. září 1921 na tehdejší Podkarpatské Rusi do ukrajinské rodiny. V roce 1939 uprchl před povoláním do maďarské armády do Sovětského svazu, kde byl zatčen za nelegální přechod hranice a odsouzen k pěti letům v nápravně-pracovním táboře. V lednu 1943 nastoupil službu u 1. čs. samostatného praporu v SSSR a bojoval v bitvě u Sokolova. Později sloužil v ženijní rotě a zúčastnil se s ní bojů o Kyjev a dalších operací na Ukrajině v roce 1943. Zahynul 24. ledna 1944 během bojů o most u Žaškova. Sovětské soudy jej rehabilitovaly v srpnu 1989.

Hrob Kurta Steinera se nachází na britském válečném hřbitově v Bayeux, odd. 18, řada C, hrob č. 4.

Kurt Steiner a Alois Hanuš – první oběti ČSOB po vylodění ve Francii

  • 15.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

V rámci 80. výročí vylodění Čs. samostatné obrněné brigády ve Francii připomínáme i životní osudy prvních padlých z tohoto útvaru, ke kterým patřili desátník Alois Hanuš a vojín Kurt Steiner. Jejich hroby na hřbitově „Bayeux War Cemetery“ navštívila i delegace pod vedením paní ministryně obrany Jany Černochové v rámci služební cesty do Normandie. Jejich památka nesmí být zapomenuta.

Mohyla na hoře Smrk v místě, kde padl rtn. Josef Bierský.

Operace WOLFRAM

  • 13.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Uplynulo již 80 let od seskoku výsadku „WOLFRAM“, který tvořili kpt. Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, radista rtn. Karel Svoboda a čet. Robert Matula. Desant vyslaný čs. exilovým centrem v Londýně do severní části moravsko-slovenského pomezí měl podchytit a rozvíjet partyzánské hnutí v této oblasti. Jeho další úkoly spočívaly v provádění sabotážní činnosti a udržování spojení s čs. exilem v Londýně. Výsadek připravovaný v Itálii přistál v noci ze 13. na 14. září 1944 v prostoru hory Slavíč u osady Nytrová v Moravskoslezských Beskydech. Skupina vedená Josefem Otiskem navázala v určeném prostoru četná spojení např. s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky nebo beskydskou sítí Rady tří. Výsadkáři zahájili také zpravodajskou činnost, avšak koncem listopadu 1944 se v souvislosti s údery nacistického potlačovacího aparátu proti partyzánům přesunuli do Líšně a Hostěnic na Brněnsku. Zde se skupina zapojila do odbojového hnutí v prostoru mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.

Pomník zavražděným četníkům v Habartově.

Pomník zavražděným četníkům v Habartově

  • 12.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

V pohraničí českých zemí se v září 1938 rozvinulo prudké sudetoněmecké povstání. Hitlerův projev v Norimberku z 12. září vyvolal vlnu agresivních nepokojů. V Habartově následující den henleinovci obsadili poštu a napadli místní četnickou stanici. Během prvotního střetu byl zabit četník Jan Koukol, ale ostatním se podařilo stanici ubránit. Henleinovci následně pohrozili zavražděním rukojmí Růženy Pardusové, manželky jednoho z četníků, a donutili četníky se vzdát. Četníci Jan Pardus a Antonín Křepela byli během toho brutálně napadeni davem. Křepela na následky zranění zemřel. Po příjezdu posil se podařilo četníkům, za cenu životů desátníka Stanislava Roubala a četaře Vladimíra Černého, henleinovce z Habartova vyhnat.

Výsadkáři Nocar a Hrubec jsou pohřbeni na milánském vojenském hřbitově v odd. VI, řadě C, hrobech č. 5-6.

KALENDÁRIUM Rudolf Hrubec a Bohuslav Nocar – SILICA North

  • 10.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Během válečného konfliktu v letech 1939-1945 byly do okupovaných českých zemí vyslány desítky paravýsadků z Velké Británie, které byly pověřeny celou řadu důležitých úkolů. Řada z nich vstoupila do dějin a zná je dnes takřka každý. Jména jiných, stejně jako stateční muži, kteří je tvořili, upadla neprávem do zapomnění. K těmto druhým bychom mohli zařadit i Rudolfa Hrubce a Bohuslava Nocara z paravýsadku „SILICA North“. Ti se měli v severní Itálii spojit s jednotkami protektorátního vládního vojska a organizovat jejich hromadné přechody k italským partyzánům. První pokus o jejich vysazení dne 8. září 1944 kvůli špatnému počasí nevyšel a pilot se musel vrátit zpět na základnu v Brindisi. Při druhém letu 11. září 1944 se pilot pokusil, navzdory špatnému počasí, výsadek provést a letoun narazil na skalní masiv. V troskách zahynuli všichni příslušníci desantu i celá posádka.

foto

90 let mauzolea v Benešově a bitva na Drině

  • 8.9.2024
  • Adam Hájek

Dnes si připomínáme 90. výročí dokončení stavby mauzolea na Novém hřbitově v Benešově, ve kterém jsou pohřbeni vojáci padlí v první světové válce. Slavnostní předání mauzolea veřejnosti proběhlo 9. září 1934. Za výstavbou stál spolek bývalých příslušníků c. a k. pěšího pluku č. 102, oficiálně nazvaný Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů benešovských. Velká část pohřbených v mauzoleu byla právě z tohoto pluku. Datum slavnostního aktu bylo zvoleno u příležitosti dvaceti let od začátku bitvy na řece Drině, kde v prvních dnech bojů pluk utrpěl těžké ztráty.