85. výročí založení „Legie Čechů a Slováků“ v Polsku

Když zahájilo 15. března 1939 Německo okupaci zbytku Československa, požadovalo předat československé diplomatické mise v zahraničí do německých rukou. Jedním z hrdinů, který se vzepřel, byl Vladimír Znojemský, přednosta generálního konzulátu v Krakově. Pokračoval v činnosti a dal se do služeb prezidenta Edvarda Beneše. Právě Krakov tak lákal uprchlíky z tzv. protektorátu, kteří chtěli zahájit zahraniční odboj a 30. dubna 1939 na konzulátu došlo k ustanovení „Zahraniční vojenské skupiny československé“. Polské úřady nechtěly provokovat nacistické Německo a snažily, aby čs. vojáci co nejrychleji opustili polské území. Od 22. května až do 21. srpna 1939 se podařilo zorganizovat odeslání 1 159 mužů z Polska do Francie, kde utvořili základ čs. jednotky ve Francii. Akce trpěla nevraživostí generála Lva Prchaly, který do Polska přesídlil 25. května 1939 a snažil se zde ve spolupráci se  známými v polské armádě založit legie v Polsku, a dalšími exulanty, kteří se hlásili k politické akci prezidenta Beneše. Docházelo tak k dvojkolejnosti zahraničního odboje.

Přes evakuace do Francie zůstávalo v Polsku asi 900 mužů. Jejich velení převzal 19. června 1939 pplk. pěch. Ludvík Svoboda a na začátku července se skupina z provizorních prostor v Krakově přesunula do vojenského tábora v nedalekých Malých Bronowicích. Zde také zahynul první příslušník československé akce v Polsku. Šlo o voj. Františka Bartoše, který se k jednotce přihlásil 20. července 1939 a ještě tentýž večer spáchal z neznámých důvodů sebevraždu oběšením. Polsko si v létě 1939 začínalo uvědomovat německé nebezpečí, což vyústilo v nábor československých pilotů do polského letectva. Stejně tak začala polská strana chystat legitimizaci československého odboje. Tábor v Malých Bronowicích v blízkosti hranice s Německem opustilo 30. srpna 1939 po přehlídce před konzulem Znojemským 630 mužů pod vedením štkpt. Františka Fanty, kteří byli přesídleni do vojenského prostoru Leśna (dobově též Leszna) na východě Polska u Baranowicze (dnes Ljasnaja v západním Bělorusku). Velitel skupiny pplk. pěch. Ludvík Svoboda zůstal v Krakově, kde následujícího dne absolvoval složitá jednání s gen. Lvem Prchalou a dalšími čs. důstojníky. Generál Prchala na jednání s důstojnickou delegací podepsal, že se podřídí vlivu prezidenta Beneše (samotného Beneše informoval dopisem již 26. srpna 1939) a stanul v čele konečně sjednocené československé akce v Polsku. Lev Prchala se se svým novým štábem vydal za skupinou do tábora u obce Leśna. Následující den zaútočila německá a slovenská armáda na Polsko. Vypukla 2. světová válka. V Malých Bronowicích stále zůstávalo asi 185 až 189 mužů.

Na základě, již v srpnu 1939 připraveného, dekretu polského prezidenta Ignace Moścického byly 3. září vytvořeny „Legie Čechů a Slováků“. V českém prostředí známější jako „Československý legion“. Šlo o první mezinárodní uznání československého druhoválečného odboje. Podle čl. 2 dekretu byly legie součástí polské armády a mohli do nich, podle čl. 3, vstupovat kromě Čechů a Slováků také polští státní příslušníci. Velení převzal gen. Lev Prchala, který se ale na organizaci jednotky nepodílel. Bylo ovšem pozdě. Polská armáda nedokázala legie podstatnějším způsobem vybavit. Jediné dodávky zbraní a výstroje se Čechoslováci dočkali 8. záři. Do výzbroje takřka 700 členné skupiny bylo zařezeno jen 9 lehkých kulometů Browning wz. 28 a 4 těžké kulomety Hotchkiss wz. 25. Skupina ten den obdržela ještě 500 plynových masek a 100 polních lopatek. Následující den přišlo 5 400 ostrých nábojů pro kulomety. To bylo vše. Legionáři nedostali ani stejnokroje. Polská obrana se hroutila a 11. září 1939 generál Prchala rozhodl o evakuaci jihovýchodním směrem do Rumunska. 

Během evakuace skupina svými kulomety několikrát zasáhla do protiletecké obrany v oblasti Krasne, Tarnopol a Hłuboczek Wielki. Během protiletecké obrany samotného Tarnopolu ráno 15. září se podařilo vyčleněné skupině s 6 lehkými a 3 těžkými kulomety sestřelit jeden německý Heinkel He-111 a další stroj poškodit. Zbylé stroje přerušily útok na město. Naopak stejný den během protiletecké obrany nádraží v obci Hłuboczek Wielki došlo k jediné ztrátě leśenské skupiny. Během útoku německých, či dle některých pramenů slovenských, bombardérů, byl při vedení protiletecké střelby z jednoho ze zbylých tří lehkých kulometů zasažen střepinou do břicha četař aspirant Vítězslav (Siegfried) Grünbaum. Šlo o Němce židovského vyznání narozeného v Haliči roku 1913, který vystudoval práva v Praze.  Lékaři skupiny jej nedokázali pro absenci chirurgického materiálu na místě operovat a čet. asp. Grünbaum byl evakuován osobním automobilem do 8 km vzdáleného Tarnopolu. Podle vzpomínek a zpráv zemřel buď přímo při převozu či zanedlouho po něm v polské nemocnici. Vítězslav Grünbaum byl pochován následujícího dne do hromadného hrobu s polskými vojáky a civilisty  v Tarnopolu. Podle jiné verze byl pochován samostatně na tarnopolském židovském hřbitově. Byl vnímán jako vůbec první padlý Čechoslovák zahraničního odboje v druhé světové válce. In memoriam byl v roce 1942 povýšen prezidentem Benešem na podporučíka pěchoty v záloze a byl mu udělen Československý válečný kříž 1939. Fakticky se ale jednalo o poslední oběť legionu na polském území v září 1939. 

První Čechoslováci padli hned 2. září 1939 při masivním německém bombardování polského letiště u obce Dęblin. Šlo o pilota nadporučíka Štěpána Kurku a piloty poručíky Zdeňka Rouse a Ondreje (někdy též Andreje či Ondřeje) Šandora, kteří se přihlásili do polského letectva. Spolu s dvěma neznámými, údajně rovněž čs. piloty, jsou pochováni na vojenském hřbitově Balonna v Dęblinu. Poslední oběť z řad leteckého personálu, Václav Pešička (někdy Pěšička) byl omylem zastřelen polskými četníky 8. září 1939 během mezipřistání u obce Góra Puławska při kontrole stavu letadla. Četníci si v šeru mysleli, že v ruce drží ruční granát. Šlo však o sítko palivové nádrže. Je pochován na hřbitově v Bełżyce.

Prvním padlým příslušníkem pozemního vojska byl čs. četník strážmistr František Leskota. Do Polska přešel 17. srpna 1939 a pravděpodobně byl zařazen do formujícího se čs. polního četnictva v Polsku, které zůstalo v Malých Bronowicích. Skupina z Malých Bronowic ustupovala od 3. září 1939 na východ pod vedením kpt. čet. Františka Divokého. František Leskota byl 9. září v Lublinu vyslán do města k získání zásob. Zahynul během bombardování města. Dle zpráv byl zasypán hroutícím se domem. Místo jeho posledního odpočinku je neznámé. Skupina kpt. Divokého z Malých Bronowic se snažila dosáhnout spojení s hlavní skupinou v Leśné, kam ale přijela den po evakuaci tábora. Skupina pokračovala v jejích stopách. V Tarnopolu k sobě měly obě skupiny velmi blízko. Došlo dokonce k přechodu asi 10 mužů pod vedením kpt. Viktora Zedka k leśenské skupině, ale ke spojení hlavních skupin nedošlo. Nakonec se bronowické skupině, zmenšené na 114 osob, podařilo přejít v 15 hodin 19. září 1939 rumunské hranice a po krátké internaci byli její příslušníci odesláni do Francie. Do Rumunska se podařilo ustoupit také generálu Lvu Prchalovi. 

Leśenská skupina s Ludvíkem Svobodou do cíle v Rumunsku nedorazila. Předvoj skupiny upadl 18. září 1939 do zajetí postupující Rudé armády. Hlavní kolona byla zajata nejpozději následujícího dne. Následně byly obě skupiny transportovány Rudou armádou přes Husiatyn na území Sovětského svazu, kde se celá skupina opět setkala až 23. září 1939 v internaci v kasárnách Rudé armády v Kamenci Podolském. Následovaly další místa internace. Většina vojáků (a všichni  civilisté) byla postupně propouštěna a přes Střední východ se opět zapojila do bojů na africké a západní frontě. Posledních 90 mužů se na podzim 1941 stalo základem Československé vojenské jednotky v SSSR. 

Vlastimil Křišťan

Vítězslav Grünbaum je v Evidenci válečných hrobů připomenut v Jezerné: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-32581

Piloti Štěpán Kurka, Zdeněk Rous a Ondrej Šandor jsou spolu s dvěma neznámými pochováni na vojenském hřbitově Balonna v Dęblinu: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=93dd7876-8746-4cdc-9fd2-e0a7476b6a05

František Leskota je připomenut u hrobu Václava Pešičky na hřbitově v polské obci Bełżyce: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=pol-790

Summary:

On 3 September 1939, the first Czechoslovak resistance unit abroad, the "Legions of Czechs and Slovaks", was officially recognised. It was the result of several months of efforts of political and military workers of the resistence. Thanks to Vladimír Znojemský, head of the consulate in Krakow, that city became a key place for Czechoslovak resistance, leading to the formation of the "Czechoslovak Foreign Military Group" on April 30, 1939. By late August, approximately 1,159 Czechoslovak men were evacuated from Poland to France to form the core of the Czechoslovak military unit there. However, internal conflicts between different factions, including those led by General Lev Prchala, caused a dual-track approach. Despite limited resources, the group engaged in defensive actions during the initial days of World War II as an air defence during the evacuation to Romania. Smaller part of the unit actually managed to retreat to Romania. Most were captured by the advancing Red Army after the Soviet attack and interned in Kamenets Podolski. These men became the basis of Czechoslovak units in France in the Middle East and in the Soviet Union.

Zdroje:

PLACHÝ, Jiří, PEJČOCH, Ivo. Zemřeli na Západě: ztráty československé pozemní zahraniční armády v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii v letech 1939-1945. Praha: MO ČR, 2012. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:fca27387-79bf-46c9-b13a-e2cdfd3fd38e

KULKA, Erich, BROD, Toman. Židé v československé Svobodově armádě. Praha: Naše vojsko, 1990.

SVOBODA, Ludvík. Cestami života. 1. svazek Praha: Orego, 1996.

VÍŠEK, Lukáš, ŘÍHA, Martin. Československá legie v Polsku 1939. [panelová výstava]

FB stránka S nadějí za hranice. On-line: https://www.facebook.com/snadejizahranice

Z galerie statečných: Václav Pešička. In: Hlas revoluce, 29. 6. 1985. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:d7f50788-b4a3-11ea-aa10-001b63bd97ba

Kurjer Poranny. Roč. 63, č. 244. S. 3. On-line: https://crispa.uw.edu.pl/object/files/118154

Historie našeho diplomatického a konzulárního zastoupení v Polsku. On-line:  https://mzv.gov.cz/warsaw/cz/o_velvyslanectvi/historie_naseho_diplomatickeho_a/

Vznik československé vojenské jednotky v Polsku v roce 1939. On-line: https://mzv.gov.cz/moscow/cz/aktuality/cesi_ve_2_svetove_valce/vznik_ceskoslovenske_vojenske_jednotky_v.html#