Operace WOLFRAM

Je to již 80 let od doby, kdy byl do prostoru Moravskoslezských Beskyd na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen výsadek WOLFRAM. Čs. exilové centrum v Londýně desant vyslalo do severní části moravsko-slovenského pomezí, aby tady podchytil a rozvíjel partyzánské hnutí. Jeho další úkoly spočívaly v provádění sabotážní činnosti a udržování spojení s čs. exilem ve Velké Británii. 

Výsadek připravovaný v Itálii přistál v noci ze 13. na 14. září 1944 v prostoru hory Slavíč u osady Nytrová v Moravskoslezských Beskydech. Tvořila jej šestičlenná skupina vedená kpt. Josefem Otiskem, jeho zástupcem rtn. Vladimírem Řezníčkem, zpravodajským důstojníkem rtn. Josefem Černotou, zásobovacím důstojníkem rtn. Josefem Bierským, radistou rtn. Karlem Svobodou a přijímacím důstojníkem pro další výsadky čet. Robertem Matulou. K plnění úkolů disponovali vlastní radiostanicí Olga.

Přistání nebylo zcela úspěšné, neboť při seskoku se členové skupiny rozptýlili. Svoboda ztratil v neznámém terénu orientaci. Část operačního materiálu včetně radiové stanice sice zakopal v blízkosti místa vysazení, ale ostatní výsadkáře nedokázal najít. Pět dnů bloudil, až byl dne 19. září 1944 zatčen a předán gestapu. Po krutých výsleších vydal radiovou stanici, odmítl ale návrh spolupráce a následně byl deportován do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, v němž byl vězněn až do osvobození. Ostatní výsadkáři se sešli až devátý den. Bez vysílačky a bez radisty se nedokázali spojit s Vojenskou rádiovou ústřednou ve Velké Británii a vyžádat si další dodávky materiálu. Jednotlivým výsadkářům se podařilo seznámit se s místním obyvatelstvem, což byla v této situaci jediná možnost zahájení činnosti. Důležitými spolupracovníky výsadku WOLFRAM se staly především rodiny místních dřevařů, pasekářů a hajných. Skupina také našla relativně bezpečný úkryt na východním svahu hory Trojačka.  

WOLFRAM se tak plně věnoval hledání a upevňování kontaktů k domácímu odboji s nadějí, že tak získá spojení na čs. exil v Londýně. V závěru září 1944 výsadkáři začali spolupracovat s Radou tří a paraskupinou Calcium a jejich prostřednictvím odeslali zprávu do Londýna. Čs. exil však neměl ke zprávám důvěru, jelikož se domníval, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Neúspěšné zůstaly i snahy výsadkářů o spojení s Londýnem prostřednictvím paraskupin Clay a Carbon. Zároveň příslušníci výsadku WOLFRAM začali spolupracovat s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky a sovětským výzvědným oddílem Běljavskij-Niščimenko. I jejich prostřednictvím znovu odeslali ve finále žel neúspěšnou žádost o materiál. Alespoň se tedy soustřeďovali na intenzivní zpravodajskou činnost.

Dne 19. října 1944 byl partyzánem Stanislavem Kotačkou kvůli finančním prostředkům zavražděn rtn. Josef Bierský. Stalo se tak na kótě hory Smrk cestou na schůzku se zástupcem Rady tří. Kotačka pak oznámil celou záležitost brněnskému gestapu, které na partyzány zacílilo činnost dalších konfidentů. Poté, co německé komando přepadlo Ušiakův tábor na Trojačce a výsadkáři získali zprávy o chystané protipartyzánské akci „Tetřev“, se v listopadu 1944 s ohledem na nastalou situaci rozhodli odpoutat od partyzánů a odejít z operačního prostoru v Moravskoslezských Beskydech. Přesunuli se do Líšně u Brna, kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu. 

Koncem února 1945 se skupina přesunula do blízkosti Hoštěnic u Brna a zahájila organizaci partyzánského boje. Podařilo se jim zorganizovat síť spolupracovníků a informátorů. V prostoru mezi jihomoravskou metropolí a Vyškovem pak i přes nedostatek zbraní vyvíjeli intenzivní činnost. Za nejvýznamnější a největší přepadovou akci skupiny WOLFRAM lze považovat přepad kolony části štábu 8. pancéřové divize německé armády. Výsadkáři společně s partyzány přešli dne 26. dubna 1945 linii fronty u obce Jiříkovice. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost. 

WOLFRAM své úkoly v okupované vlasti splnil bohužel jen částečně, což ve velké míře zapříčinila jejich náročnost a reálná situace k vykonávání bojové činnosti na operačním území. 

Jan Benda

Památku padlého rtn. Josefa Bierského ze skupiny WOLFRAM lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho hrobu a pietních míst, která jej připomínají:

Odkaz na hrob rtn. Josefa Bierského v Malenovicích u Frýdlantu nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji v CEVH:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8038&fnin=josef&srn=biersk%c3%bd&st=0&

Odkaz na pomník ve Frýdlantu nad Ostravicí, který zmiňuje jméno rtn. Josefa Bierského, v CEVH:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8042&fnin=josef&srn=biersk%c3%bd&st=0&

Pomník na hřbitově ve Frýdlantu nad Ostravicí věnovaný obětem 2. světové války uvádí také jméno rtn. Josefa Bierského:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8058&fnin=josef&srn=biersk%c3%bd&st=0&

Na čelní zdi základní školy ve Frýdlantu nad Ostravicí je osazena mosazná deska připomínající památku rtn. a žáka této školy Josefa Bierského:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8047&fnin=josef&srn=biersk%c3%bd&st=0&

Památku odvahy a statečnosti, jež jsou spojeny s rtn. Josefem Bierským, připomíná pietní místo v Arisaigu ve Velké Británii. Bližší podrobnosti o něm uvádí CEVH: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165&fnin=josef&srn=biersk%c3%bd&st=0&

Odkaz na pamětní desku v Břeclavi připomínající osobu rtn. Josefa Černoty, příslušníka výsadku WOLFRAM:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6204-27671&fnin=josef&srn=%c4%8dernota&st=0&

Summary: 

It has been 80 years since the parachute drop of the "WOLFRAM", which consisted of Cpt. Josef Otisk, Cpl. Josef Bierský, Cpl. Josef Černota, Cpl. Vladimír Řezníček, radio operator Cpl. Karel Svoboda and LCpl. Robert Matula. The paratroop sent by the Czechoslovak exile centre in London to the northern part of the Moravian-Slovak border was to support and develop the partisan movement in this area. Its other tasks consisted in carrying out sabotage activities and maintaining contact with the Czechoslovak exile in London.  The landing party prepared in Italy landed on the night of 13-14 September 1944 in the area of Mount Slavíč near the settlement of Nytrová in the Moravian-Silesian Beskydy Mountains. The group led by Josef Otisk made numerous connections in the designated area, e.g. with the 1st Czechoslovak Partisan Brigade of Jan Žižka or the Beskydy network of the “Rada tří” (“The Council of Three” the largest resistance organisation in the so-called Protectorate ). The paratroopers also started intelligence activities, but at the end of November 1944, in connection with the strikes of the Nazi suppression apparatus against the partisans, they moved to Líšno and Hostěnice in the Brno region. Here the group joined the resistance movement in the area between Brno and Vyškov. At the beginning of May 1945, the group made contact with the advancing Red Army and ceased its activities.