Osvobození Československa – východní fronta

Hlavní tíhu bojů východní fronty nesly bezesporu jednotky Dělnicko-rolnické rudé armády Sovětského svazu. První rudoarmějci pronikli na předválečné československé území 20. září 1944 severně od Medzilaborců a druhý den osvobodila 128. gardová střelecká divize genmjr. M. I. Koldubova vůbec první československou obec – Kalinov. Českoslovenští vojáci, bojující v rámci sovětské 38. armády, poprvé přešli na krátkou dobu hranice Československa 2. října 1944 v oblasti Šarbova. Definitivně překročila 1. československá samostatná brigáda hranice vlasti až 6. října 1944 v Dukelském průsmyku. Složitý terén východního Slovenska a Podkarpatí nahrával německým obráncům. Po porážce Slovenského národního povstání 28. října 1944 ztratilo slovenské bojiště prioritu definitivně.

Bojové operace Sovětů a jejich spojenců se posléze zaměřily na Polsko a Maďarsko a z těchto směrů také šly údery osvobozující další československé území. V obcích Buzica a Perín stanuli poprvé na slovenském území 18. prosince 1944 rumunští vojáci 2. ukrajinského frontu vedeného maršálem Rodinem Jakovljevičem Malinovským. Rumunská 1. armáda generála Vasile Atanasia a 4. armáda pod vedením sborového generála Ghehorge Avramseka, a po jeho zatčení Sověty v březnu 1945 sborového generála Nicolae Dăscălesca, posléze vedla tvrdé boje v Slovenském rudohoří a Nízkých Tatrách. Rudoarmějci sousedního 4. ukrajinského frontu armádního generála Ivana Jefimoviče Petrova osvobodili 20. ledna 1945 první velká československá města – Košice a Prešov. Poté se boje kvůli terénu opět zpomalily. Sověti osvobodili 3. března 1945 většinu Liptovského Mikuláše, ale střídající československé oddíly nevydržely německý nápor a město 10. března opět ztratily. Obnovený útok Čechoslováků z 30. března vyčistil město od nepřátel 4. dubna 1945. Ve stejný den dobyly síly 2. ukrajinského frontu Bratislavu. Rumunští vojáci se v následujících dnech významně zasloužili o překročení řeky Moravy a spolu se Sověty zajistili po těžkých bojích na přístupech 26. dubna Brno. Ze severu zahájil v březnu 1945 Ostravsko-opavskou operaci 4. ukrajinský front, po většinu doby pod velením generála Andreje Ivanoviče Jeremenka, v jehož sestavě bojovala 1. československá tanková brigáda. Německá obrana byla houževnatá a způsobovala Sovětům a Čechoslovákům těžké ztráty. Opavu osvobodili sovětští vojáci 24. dubna. Ostravu, spolu s československými tankisty, o šest dní později. Německá Skupina armád Střed byla stále bojeschopná a brzdila postup spojenců na východní frontě všemi silami. 

Květnové povstání českého lidu z 5. května 1945 zaneslo chaos do německého týlu a uspíšilo realizaci Pražské operace. Berlínskými boji vyčerpaný 1. ukrajinský front maršála Ivana Stěpanoviče Koněva zahájil poslední ofenzivu války 6. května. Postup zpomalil stále ještě relativně silný německý odpor u Drážďan a první jednotky se tak dostaly na československé území teprve v noci ze 7. na 8. května. Spolu se Sověty postupující 2. polská armáda divizního generála Karola Świerczewského osvobodila 8. května Šluknovský výběžek a v poledne 10. května dorazili polští tankisté do Mělníka. První sovětské tanky 4. tankové mechanizované armády generálplukovníka Dmitrije Daniloviče Leljušenka dorazily do Prahy brzy ráno 9. května.

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa vešel v platnost 8. května 1945 ve 23:01 hodin středoevropského času. Tento čas určovala jak kapitulace z Remeše podepsaná 7. května, která ale neobsahovala všechna ujednání, na kterých se již dříve spojenci domluvili, tak rovněž zpětně finální kapitulace, fakticky podepsaná v Berlíně až v 1:00 hodin 9. května. S podepsáním příměří ale boje nekončily. Německé skupiny nerespektovaly kapitulační dohodu, nesložily zbraně a snažily se uprchnout na západ. Sovětské bombardéry a bitevníky německé kolony porušující příměří napadaly. Bez ohledu na slavící civilní československé obyvatelstvo. Prchající vojáci německé branné moci a jejich spojenců se navíc stále dostávali do drobných přestřelek s místními jednotkami policie, četnictva a Revolučních gard. Demarkační linie se 9. května v 19:00 hodin pro prchající vojáky uzavřela. Poslední větší německé síly se postavily na zoufalý odpor v noci z 11. na 12. května 1945 u středočeského Milína. Válka v Československu skončila.

Do osvobozování území předválečného Československa z východu se zapojilo 1 770 063 sovětských, 139 495 rumunských, 69 522 polských a 48 400 československých vojáků. Během květnové Pražské operace ztratila 2. polská armáda 96 padlých a nezvěstných příslušníků. 1. Československý samostatný armádní sbor přišel od září 1944 nevratně o asi 3500 mužů a žen. Rumunská armáda od prosince 1944 ztratila 33 241 padlých a nezvěstných. Z tohoto čísla lze ovšem značný počet ztrát připsat dezercím špatně vybavených a nemotivovaných rumunských vojáků. Nezvratné ztráty Rudé armády činily 139 918 vojáků. Další oběti na životech si vyžádaly bojové operace mezi civilním obyvatelstvem. Absolutní čísla zcela neukazují tvrdost bojů východní fronty. V řadách Rudé armády a Československé armády si boje vyžádaly život zhruba každého dvanáctého až čtrnáctého muže či ženy. V rumunské armádě byl do konce bojů na našem území nezvratně vyřazen ze stavu takřka každý čtvrtý voják. 

Padlí byli často pohřbíváni v okolí míst úmrtí, případně byla jejich těla dovážena a pohřbívána v centrech měst. V druhé polovině 40. let a v první polovině 50. let pak proběhlo několik akcí na vybudování ústředních pohřebišť ve vhodnějších lokalitách. Vzniklo tak centrální pohřebiště rudoarmějců na pražských Olšanských hřbitovech, největší rumunské pohřebiště ve slovenském Zvolenu, čestné pohřebiště rumunských a sovětských vojáků v Brně, bratrská mohyla v Hlučíně a mnohé další. Ostatky polských vojáků padlých při osvobozování Československa byly sváženy zpět do vlasti na pohřebiště ve Zhořelci. Dodnes lze nalézt i menší lokální pohřebiště udržovaná od roku 1945, často s ostatky či připomínkou vojáků více osvobozeneckých armád či domácího odboje. Například ve Svoru na Českolipsku nalezneme společný hrob neznámého polského a sovětského vojáka či v Tečovicích na Zlínsku válečný hrob s ostatky rumunských vojáků připomíná zároveň jako kenotaf místní občany zemřelé v nacistickém věznění.

Památník 2. světové války v Hrabyni se symbolickým hřbitovem 13 000 padlých v Ostravsko-opavské operaci a umučených obětí nacismu. Lokalita v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3 

Dukelský památník s hroby vojáků československé armády: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=d456b38f-12e9-4b30-aef1-461ce3230a27 

Čestné pohřebiště rudoarmějců v Praze na Olšanských hřbitovech schraňuje 437 rudoarmějců: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=072db5e5-a59a-43ac-ab4f-2b7cfc78efad 

Bratrská mohyla v Hlučíně: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8109-26967 

Hrob či pomník 19 padlých polských vojáků a důstojníků v Lobendavě na Rumbursku: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4212-335 

Hrob sovětského a polského vojáka ve Svoru: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5106-22050 

Hrob rumunských vojáků v Tečovicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7213-55544

Zdroje:                                                        

BYSTRICKÝ, Jozef a kol. Od priesmyku Predeal po Kurovské sedlo: Boje vo Východných Karpatoch v roku 1944. Bratislava: VHÚ, 2011. On-line: https://www.vhu.sk/data/files/312.pdf

MAINUŠ, František, BENEŠ, Pavel. Ve jménu přátelství: rumunská armáda v bojích za osvobození Československa. Brno: Blok, 1975.

ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobození Československa. On-line: https://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html

ŠÍR, Vojtěch. Počty padlých na území ČSR. On-line:  https://www.fronta.cz/dotaz/pocty-padlych-na-uzemi-csr

5. květen – Květnové povstání českého lidu. On-line: https://valecnehroby.army.cz/aktuality/5-kveten-kvetnove-povstani-ceskeho-lidu

Boje o Liptovský Mikuláš. On-line: https://valecnehroby.army.cz/aktuality/boje-o-liptovsky-mikulas-1945

Osvobození Brna 1945. On-line: https://valecnehroby.army.cz/aktuality/osvobozeni-brna-1945

GAZDÍK, Jan. Hroby sovětských voják: Příběhy rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. On-line: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/priciny-smrti-rudoarmejcu-v-praze/r~ae61674a8de711ea8972ac1f6b220ee8/

Akt německé kapitulace. On-line: https://en.wikipedia.org/wiki/German_Instrument_of_Surrender