Osvobození západního a jihozápadního území Československa 1945

V polovině dubna 1945 se k západní hranici předmnichovského Československa přiblížila 3. armáda Spojených států amerických, jejímž velitelem byl G. S. Patton. Záhy zahájila postup k jihovýchodu s cílem proniknout do Rakouska. Při zajišťování jejího levého křídla vstoupily  její útvary dne 18. dubna 1945 v Ašském výběžku na čs. území. V následujících třech týdnech osvobodily 9 025 km² území západních a jihozápadních Čech. Bojových akcí se na frontě dlouhé 350 kilometrů od Aše po Vyšší Brod zúčastnily V. a XII. sbor 3. armády, jejichž síla činila zhruba 150 000 vojáků. Z XII. sboru se na osvobození Československa podílely 4. obrněná divize a 90. pěší divize.  Z V. sboru se jednalo o 16. obrněnou divizi, 1., 2. a 97. pěší divizi.

Po kapitulaci Hranic, Aše a Františkových Lázní se americkým jednotkám podařilo osvobodit Cheb. Než došlo k jejich dalšímu postupu, museli Američané až do konce dubna 1945 vyčkávat. Původní dohoda o operačních sférách a čáře dotyku zakazovala americké armádě další postup do vnitrozemí ČSR. Operační prostor amerických vojsk byl k 30. dubnu 1945 vymezen demarkační linií sledující přibližně západní hranici Československa z roku 1937. Uvedeného dne byla po souhlasu Sovětů demarkační čára posunuta na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Důvodem změny byla nutnost krýt levý bok Pattonovy armády při jejím postupu do Rakouska. Příslušný rozkaz k zahájení útoku do vnitrozemí Čech byl vydán vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě gen. D. D. Eisenhowerem dne 4. května 1945. 

V. sbor útočil v pásmu od Ašského výběžku do Železnou Rudu, jižně od něho až k ohybu Vltavy u Vyššího Brodu postupoval XII. sbor. Útok započal 5. května a již první den se Američané zmocnili Domažlic, Kdyně, Tachova a Klatov. Den poté přinesli svobodu mimo jiné do Strakonic, Mariánských Lázní a Plzně. Během 7. května 1945 vojenské útvary osvobodily Sokolov, Loket, Horní Slavkov, Rokycany a dosáhly stanovené demarkační linie.  

Přestože z politických důvodů nebylo umožněno, aby Američané pokračovali až do hlavního města Prahy, útvary 4. obrněné divize prováděly průzkum i dále ve směru do vnitrozemí Čech. Kromě oddílu, který vyjednával s Českou národní radou v Praze, byla vyslána i zvláštní mise k jednání s velitelem skupiny německých armád „Mitte“ F. Schörnerem, který sídlil ve Velichovkách u Jaroměře. Další vojáci americké armády byli spatřeni mimo jiné v Berouně, Žatci, Novém Strašecí či Brandýse nad Labem. K setkání americké a sovětské armády došlo dne 10. května v Borku u Rokycan. Statistické údaje ohledně ztrát americké armády při osvobozování ČSR se různí. Na pozemní síly by nejspíše připadalo 116-180 padlých, 353-406 zraněných a 11 nezvěstných. Souhrn údajů pro letectvo zmiňuje, že na území ČSR padlo 235-282 příslušníků letectva, 55 bylo zraněno, 9-83 bylo nezvěstných. Ztráty při leteckých operacích však v převážné míře přímo nesouvisely s dubnovým a květnovým osvobozováním území ČSR, ale s operační činností na našem území v průběhu celého konfliktu. Celkové a podrobně rozvržené ztráty německých jednotek způsobené Američany během osvobozování západních a jihozápadních Čech na jaře 1945 nejsou známy, předpokládá se, že značně převyšovaly americké.

Záhy po konci války se rozběhly přípravy pietních míst připomínajících válečné události nebo jejich oběti. Jako výraz vděčnosti a úcty americkým osvoboditelům vznikaly v mnoha českých obcích a městech reprezentativní pamětní desky a pomníky, které byly bohužel po komunistickém převratu mnohdy likvidovány. Americká účast na osvobození měla být z oficiální československé historie vymazána, teprve po roce 1989 mohla být této kapitole z našich dějin věnována zasloužená pozornost. V porevolučním období došlo nejen k obnově ale i ke zřízení nových pietních míst. Jelikož jsme v minulých dnech připomínali pietní místa věnovaná americkým jednotkám ve Františkových Lázních, Chebu, Zhůří a Plzni, v našem přehledu vybíráme další pietní místa připomínající padlé americké vojáky v západních a jihozápadních Čechách.

1. Odkaz na pomník věnovaný památce amerických vojáků v Kynšperku nad Ohří v Karlovarském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4107-10007

2. Odkaz na pomník padlých amerických vojáků v Bělé nad Radbuzou v Plzeňském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3202-33433&rgid=4&rgn=Plze%c5%88sk%c3%bd&ctid=39&cin=USA&nid=16&nin=USA&st=0&

3. Odkaz na pietní místo padlých amerických vojáků v Postřekově u Domažlic v Plzeňském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3202-3363

4. Odkaz na pomník padlých amerických vojáků v Klenčí pod Čerchovem v Plzeňském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3202-33431

5. Odkaz na pomník padlých amerických vojáků v Aši v Karlovarském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4101-41574