Péče o válečné hroby - Estonsko

Zákon o ochraně válečných hrobů [1] v Estonsku má svého vykonavatele v právnické osobě Ministerstva obrany, resp. ministra, který pověřil komplexní péčí o válečné hroby jak na území Estonska, tak o estonské hroby v zahraničí Estonské válečné muzeum - Muzeum generála Laidonera ve Viimsi (pod správou Ministerstva kultury). Důležitou součástí činnosti tohoto muzea je i spolupráce s veřejností. Lidé, kteří objeví neznámý válečný hrob, mohou kontaktovat muzeum prostřednictvím speciálně zřízené telefonní linky nebo elektronické adresy. Tento způsob komunikace umožňuje rychlé a efektivní zapsání nových hrobů do registru, což je klíčové pro zachování památky padlých. Registr válečných hrobů, zahrnující památky z války za nezávislost a druhé světové války, pověření zaměstnanci stále doplňují, jelikož mnohé hroby ještě nebyly zaevidovány. Přesná evidence je vedena dle nařízení ministra obrany č. 23 ze dne 02.08.2007.

Válečné hroby jsou důležitým svědectvím o historických událostech a osobních příbězích těch, kteří bojovali za svobodu. Muzeum generála Laidonera, které bylo pojmenováno na počest slavného estonského generála Johana Laidonera, se snaží zachovat tyto vzpomínky pro budoucí generace. Válečné muzeum nejen shromažďuje informace o válečných hrobech, ale také se aktivně podílí na vyhledávání nových. Tento proces často zahrnuje spolupráci s místními obyvateli, historiky a dalšími odborníky.

Opětovné pohřbení ostatků je citlivým a respektovaným procesem, který muzeum pečlivě řídí. V případě, že jsou objeveny nové ostatky, muzeum zajišťuje jejich důstojné přemístění do označených válečných hrobů. Tento proces zahrnuje nejen logistické a administrativní úkoly, ale také emocionální podporu pro rodiny padlých.

Estonské válečné muzeum rovněž organizuje různé vzpomínkové akce a oslavy, které mají za cíl uctít památku padlých a zvýšit povědomí veřejnosti o významu válečných hrobů. Tyto akce zahrnují nejen oficiální ceremonie, ale také vzdělávací programy a výstavy, které přibližují návštěvníkům historické souvislosti a osobní příběhy vojáků.

V rámci svých aktivit muzeum také spolupracuje s mezinárodními organizacemi a partnery, aby zajistilo, že válečné hroby estonských vojáků mimo domovskou zemi jsou náležitě udržovány a chráněny. Tato spolupráce zahrnuje výměnu informací, společné projekty a koordinaci péče o válečné hroby na mezinárodní úrovni.

Estonské válečné muzeum je tedy nejen strážcem historie, ale také aktivním účastníkem v procesu zachování památky na ty, kteří obětovali své životy za svobodu a nezávislost své země. Jeho práce je neocenitelná pro zachování národní identity a historického povědomí pro budoucí generace. Pod svou správou má rovněž Německé vojenské hřbitovy a Hřbitov obranných sil.

Dne 12. října 1995 byla podepsána dohoda mezi Estonskou republikou a Spolkovou republikou Německo o německých válečných hrobech na území Estonské republiky. Na základě této dohody udělila estonská vláda německé vládě právo čistit a udržovat německé válečné hroby a vojenské hřbitovy v Estonsku na vlastní náklady. Německé vojenské hřbitovy byly obnoveny v Ahtme, Jõhvi, Kohtla-Järve, Kudjapelu, Narvě, Pärnu, Rakvere, Maarjamäe a Piritě, Toile, Valze a Viljandi. V současné době je obnova hřbitovů dokončena, ale instalace nových náhrobků pokračuje. Pokračuje také identifikace válečných hrobů a opětovné pohřbívání padlých nalezených v identifikovaných válečných hrobech na vojenských hřbitovech. V Estonsku je pohřbeno asi 35 000 vojáků a důstojníků německých ozbrojených sil, kteří padli ve druhé světové válce. Seznam, který má být zveřejněn, je dokladem desetileté spolupráce mezi ministerstvem kultury a Národním památkovým úřadem s německým spolkem Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e. V. Elektronický seznam byl vytvořen ve spolupráci mezi Ministerstvem kultury a Estonským válečným muzeem – Muzeem generála Laidonera.

Součástí Válečného muzea je také hřbitov obranných sil na ulici Tehnika v Tallinnu.
Databázi těch, kteří jsou pohřbeni na hřbitově ozbrojených sil, lze nalézt v Registru hrobů.
Vojenský hřbitov byl založen v roce 1887. Původně hřbitov pokrýval pouze západní část současné rozlohy a byl určen k pohřbívání padlých z 23. pěší divize ruské carské armády, která byla umístěna v Tallinnu. Během německé okupace za první světové války, která trvala od února do listopadu 1918, zde bylo pohřbeno 70 německých vojáků. Během války za nezávislost bylo na hřbitově pohřbeno 440 estonských vojáků, 130 vojáků ruské severozápadní armády, kteří bojovali proti Rudé armádě, a 150 válečných zajatců Rudé armády, kteří zemřeli na následky nemocí. Spočinuli zde také dva američtí poručíci, kteří byli vysláni do Estonska Mezinárodním červeným křížem a zemřeli na tyfus, který vypukl ve vojenské nemocnici Po skončení války za nezávislost byl hřbitov přeměněn na hřbitov obranných sil.
V červnu 1940 Sovětský svaz obsadil Estonsko a o rok později pro změnu hitlerovské Německo. V průběhu nacistické okupace byly na hřbitově pohřbeny oběti Rudého teroru a muži, kteří padli v řadách estonských jednotek německé armády, stejně jako němečtí vojáci
padlí od roku 1918 do září 1944, celkem 1365 lidí. Po opětovné okupace Estonska Sovětským svazem od podzimu 1944 do roku 1992 sloužil hřbitova i jako pohřebiště sovětských vojáků.

Poslední odpočinek zde nalezlo asi 1200 sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků a dalších asi 1200 pamětních desek bylo instalováno sovětským vojákům pohřbeným na jiných místech. V roce 1978 byly na příkaz sovětských úřadů odstraněny náhrobky obětí výbuchu v Männiku. Po obnovení nezávislosti Estonska v roce 1991 byla většina pomníků a některých náhrobků zničených během sovětské okupace v letech 1995 až 2010 obnovena (architektka Tiina Linna). Hřbitov ozbrojených sil je dnes památkově chráněný.

Důležité odkazy:

Odkaz na Estonské válečné muzeum - Muzeum generála Laidonera
https://esm.ee/muuseumist/sojahauad

Odkaz na Registr válečných hrobů:

https://esm.ee/muuseumist/sojahauad/sojahaudade-register

Odkaz na Zákon o ochraně válečných hrobů:

https://www.riigiteataja.ee/akt /113032014061

Summary

The law on the protection of war graves in Estonia is managed by the Ministry of Defense, with the Estonian War Museum responsible for the care of graves. The public can report discovered war graves via a dedicated phone line or email, helping to keep the registry up-to-date. The museum gathers information on war graves and collaborates with local residents and experts to locate new ones. The identification and reburial of remains is a carefully managed process, including providing emotional support to the families of the fallen. The Estonian War Museum organizes memorial events and educational programs to honor the memory of the fallen. The museum collaborates with international partners to maintain Estonian war graves abroad. In cooperation with the German government, German military cemeteries in Estonia have been restored. Approximately 35,000 German soldiers from World War II are buried in military cemeteries in Estonia. A database of war graves was created in collaboration between the Ministry of Culture and the Estonian War Museum. The Armed Forces Cemetery in Tallinn, established in 1887, is a protected memorial site where soldiers from various conflicts are buried.

1]Zákon o ochraně válečných hrobů: § 4. Evidence válečných hrobů (1) Záznamy o válečných hrobech v Estonsku a v zahraničí vede Ministerstvo obrany. Ministr odpovědný za tuto oblast stanoví nařízením postup pro vedení soupisu válečných hrobů, v němž jsou uvedeny údaje, které mají být do seznamu zapsány, postup pro vyškrtnutí válečného hrobu ze seznamu a postup pro vydávání údajů o válečných hrobech. Ministerstvo obrany má právo pověřit jinou právnickou osobu vedením evidence válečných hrobů.