Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků

Úkolem stíhacích perutí, kterým velel kpt. letectva Tomáš Vybíral, bylo hlídkování nad bojištěm a ochrana vyloďujících se jednotek před útoky nepřátelského letectva. Jednalo se o období s mimořádně vysokou intenzitou bojové činnosti a maximální zátěží na létající i pozemní personál. Z hlediska počtů mělo 134. čs. stíhací křídlo v předvečer invaze, 5. června 1944 ve stavu celkem 805 osob, z nich však pouze 271 bylo Čechoslováků. U létajícího personálu měli Češi a Slováci převahu.

Dne 6. června 1944 v 7.20 vzlétli českoslovenští stíhači k první akci. 36 Spitfirů mířilo do blízkosti vyloďovací pláže Juno, kde bojovaly kanadské jednotky. Od 6. června do 3. července 1944 provedly všechny tři čs. stíhací perutě dohromady 1 877 bojových vzletů a nalétaly při nich 3 622 operačních hodin. Ve čtyřech případech naši stíhači svedli boje s Němci, kteří se pokusili napadnout invazní pláže. Neztratili žádný stroj a vyřadili 13 nepřátelských. Dne 8. června 1944 zmařili útok 12 bitevních letounů na britské pozice na pláži Sword. Nejúspěšnějším československým stíhačem při invazi se stal ppor. let. Otto Smik (1922-1944).

Během bojů československých stíhačů v Normandii činily jejich ztráty do 3. července 1944: pět stíhacích pilotů, z toho  tři padlí, jeden nezvěstný (později se vrátil) a jeden těžce zraněný. První československý voják, který padl během invaze v Normandii, byl právě pilot 310. čs. stíhací perutě RAF rt. Miroslav Moravec (1918-1944). Dne 7. června 1944 nepřežil havárii po startu svého spitfiru z letiště Appledram na hlídkový let nad invazními plážemi v Normandii. Příslušník 312. čs. stíhací perutě RAF Flight Sergeant Vilém Nosek (1916) zahynul při letu 11. června 1944. Třetím padlým byl štb. rtm. let. Jiří Bauer (1923) z 310. čs. stíhací perutě RAF, který padl 28. června 1944 u Caen.

Vedle stíhačů působila během invaze i 311. čs. bombardovací peruť. Působila v rámci sestavy 152. všeobecně průzkumného křídla velitelství pobřežního letectva RAF (Coastal Command). Jejím úkolem bylo vytvořit leteckou uzávěru nad Lamanšským průlivem, aby spojenecké lodě nebyly ohrožovány nepřátelskými ponorkami a plavidly. V této souvislosti se jí úspěšně povedlo potopit jednu ponorku. Uskutečnila 131 bojových vzletů a nalétala 1250 operačních hodin. Její ztráty činily 26 mužů (z toho 17 po dni D). Nejlepších výsledků dosáhla posádka ppor. let. Jana Velly (1906-1945).

Mimo rámec československých perutí se invaze zúčastnilo rovněž několik Čechů a Slováků zařazených u britských stíhacích, nočních stíhacích a taktických bombardovacích jednotek RAF. V této souvislosti můžeme zmínit  pilota kpt. Josefa Stránského (1914-1944) a jeho navigátora štb. kpt. let. Františka Boudu (1916-1944), kteří tehdy sloužili u britské 21. peruti RAF, oné historické noci z 5. na 6. červen 1944 vzlétli na Mosquitu FB.Mk.VI LR382 v 01.00 hodin k bombardovací akci, při níž napadli jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Po splnění úkolu se vrátili na základnu. Bohužel z nočního letu NT 122 na 21. června 1944 se již nevrátili. Trosky jejich Mosquita i s mrtvou osádkou byly v Normandii později nalezeny a identifikovány. V noci z 5. na 6. června 1944 bombardoval taktické cíle poblíž Caen i dvoumotorový Mitchell Mk.II FW201 (VO-C) od britské 98. bombardovací peruti RAF, v jehož pětičlenné osádce letěl palubní střelec F/O ppor. Zdeněk Kokeš (1920-?), taktéž bývalý příslušník 311. čs. bombardovací peruti. V roce 1945 se vrátil do Československa. Z celé řady dalších letců lze uvést i por. Miloslava Mansfelda (1912-1991) a rt. Miroslava Štanderu (1918-2014), jež se podíleli na invazi jako příslušníci 68. noční stíhací perutě RAF. V zítřejším a posledním příspěvku k vylodění v Normandii uzavřeme naše téma podílu Čechů a Slováků na invazi.

Připomeňme si zmiňované československé letce, kteří padli během vylodění, tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jejich hrobů a pietních míst, které je připomínají.

1. Odkaz na hrob Miroslava Moravce na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii:  

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1034&fnin=miroslav&srn=moravec&st=0&

2. Odkaz na hrob Viléma Noska na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1035&fnin=vil%c3%a9m&srn=nosek&st=0&

3. Odkaz na hrob Jiřího Bauera na Bayeux War Cemetery v Bayeux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-787&fnin=ji%c5%99%c3%ad&srn=bauer&st=0&

4. Odkaz na hrob Josefa Stránského na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-1429&fnin=josef&srn=str%c3%a1nsk%c3%bd&st=0&

5. Odkaz na hrob Františka Boudy na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-1429&fnin=franti%c5%a1ek&srn=bouda&st=0&

6. Odkaz na pomník věnovaný padlým čs. letcům ve druhé světové válce v Praze – Bubenči: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha&fnin=ji%c5%99%c3%ad&srn=bauer&st=1&

Použité zdroje: 

AMBROSE, Stephen Edward. Den D: 6. 6. 1944: vrcholná bitva druhé světové války, Brno, 2006. 

BEEVOR, Anthony. Den D., Praha, 2010. 

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt, Československý odboj a okupační moc 1943-1945, Praha 2008.

HUBÁČEK, Miloš. Invaze. 3. vyd. Praha - Litomyšl, 2004. 

JAKEŠOVÁ, Miroslava. Den D a Den vítězství – výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku, DP FSV UK, Praha, 2016. 

KOLAFA, Marek: Vývoj kanadských a australských ozbrojených sil do roku 1945, BP Praha 2015.

Official History of the Canadian Army in the Second World War, Volume III, THE VICTORY CAMPAIGN The Operations in North-West Europe, 1944-1945 (on-line).

PLACHÝ, Jiří: Pravoslav Kubišta – dopisy z Normandie, Historie a vojenství, 4/2014. s. 48-54

RAJLICH, Jiří: Podíl československých letců na spojenecké invazi do Normandie v červnu 1944, Historie a vojenství, 45/1996, s. 26 – 55.

SVOBODA, Libor: Život a dílo Miloše Knorra, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a dějiny 2008, číslo 3, s. 44 - 65.

ŠTĚPÁNEK, Prokop: Českoslovenští emigranti v amerických ozbrojených silách za 2. světové války, BP, Plzeň 2023.

https://www.britishnormandymemorial.org/

Centrální evidence válečných hrobů