Bitva u Zvolena
Plukovník Josef Šnejdárek převzal velení 2. československé pěší divize 4. června 1919. Po sérii porážek utrpěných v obranných bojích s maďarskými bolševiky byl morální a bojový duch vyčerpaného československého vojska na velmi nízké úrovni. Přísnými opatřeními plukovník Šnejdárek obnovil uvolněnou kázeň, podstatně zlepšil organizaci a zásobování vojsk. Vynikajícímu stratégovi Šnejdárkovi ovšem bylo jasné, že v pasivní obraně se vyšší bojový duch dlouho neudrží. Dne 10. června zavelel k obchvatnému útoku na Bánskou Štiavnici. Jejím dobytím začal ohrožovat týlové komunikace maďarských bolševiků, kteří ovládali Zvolen a okolí. Úspěšná operace v okolí Bánské Štiavnice znamenala počátek zvratu v bojích proti maďarským bolševikům. Následující den Šnejdárkovy jednotky obsadily Hronskou Breznicu a 13. června 1919 byl za minimálních ztrát obsazen Zvolen. Šnejdárek převzal strategickou iniciativu a začal pronásledovat ustupující bolševické jednotky.
Při této operaci padl třiadvacetiletý vojín Karel Bodlák z obce Lety u Písku. Pohřben byl na banskoštiavnickém hřbitově Piargy. Jeho hrob se do dnešních dnů nedochoval. Na Kalvárii však do dnešních dnů existuje hrob Františka Brože z Malé Libiče u Turnova, který u Bánské Štiavnice padl 12. června 1919. Místní starousedlíci se o něho desítky let starali jako o hrob neznámého vojína. Až do května 2015, kdy z iniciativy bývalého slovenského velvyslance v Moskvě Jozefa Migaše ve spolupráci s ruskou ambasádou byl hrob opatřen novou mramorovou deskou s nápisem „Neznámý vojak červenoarmejec – osl´oboditel´“. Mezi místními pamětníky a historiky tento akt vzbudil značný rozruch. Z pokolení na pokolení byla předávána informace, že hrob pochází z první světové války. Znepokojení místních poučených občanů se dostalo až k nám na Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.
Po nezbytném bádání v archivech jsme zjistili, že se jedná o hrob Františka Brože z 94. pěšího pluku čs. armády, který padl v bojích proti maďarským bolševikům. Předložili jsme tuto kauzu na pořad XII. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, které se uskutečnilo v říjnu 2015 v Bratislavě. Slovenská strana přislíbila, že dotčený hrob bude dle našeho návrhu opatřen jménem Františka Brože a velkým československým státním znakem. Po delších peripetiích byla nová deska na Brožův hrob instalována v únoru 2017. V okolí Banské Štiavnice padlo v roce 1919 dalších 6 československých vojáků. Jednáme se slovenskou stranou o zřízení pietního místa, kde by byli připomenuti - ideálně u hrobu Františka Brože na Kalvárii.
Odkaz pro hrob Františka Brože na Klavárii v Evidenci válečných hrobů zde:
Odkaz pro hrob Karla Bodláka, pohřbeného na hřbitově Piargy, v Evidenci válečných hrobů zde: