Boje o Slovensko 1919

Boje o Slovensko 1919

Na základě rozkazu ministra národní obrany Václava Klofáče překročily československé jednotky pod velením italských důstojníků 27. dubna 1919 provizorní československo-maďarskou demarkační linii. Podnětem k tomuto dohodovými mocnostmi oficiálně neschválenému výpadu byly předcházející úspěšné operace rumunské armády proti maďarským silám, které byly převážně soustředěny na rumunské frontě.

Na jednom ze dvou hlavních operačních směrů českoslovenští legionáři postupovali s obrněným vlakem podél železnice na důležitý dopravní uzel Sajószentpeter a dále na průmyslové a správní středisko Miskolc ležící necelých 60 km jihovýchodně od Tornaľy. Ani zkušené legionářské jednotky nebyly svou výzbrojí a výstrojí, ani početním stavem (sníženým částečnou demobilizací) připraveny na větší bojové střety. Nepočítala s nimi ani vláda v Praze, ani italské velení přímo na místě. Zákrok byl oficiálně prezentován jako policejní akce směřující k obsazení území opuštěného maďarskými bolševickými silami, aby se zamezilo rabování a ochránilo civilní obyvatelstvo.

První fáze operace se zdařila a Miskolc byl obsazen již 2. května téměř bez boje a beze ztrát. Kromě značného množství cenných surovin zde byl zajištěn i početný park parních lokomotiv, které sem Maďaři svezli téměř z celého slovenského území.

Jediným padlým československým vojákem v průběhu této akce byl italský legionář Josef Benda z 32. střeleckého pluku. Padl 29. dubna 1919 ve Štrkovci na slovenské straně současné slovensko-maďarské hranice. Narodil se 4. června 1888 v Brandýse nad Labem. Zajat byl na řece Soča v srpnu 1917 a do legií vstoupil 16. dubna roku následujícího. Boje na obou stranách italské fronty přežil bez větší újmy na zdraví. Osudnými se mu stali až maďarští bolševici, mezi nimiž ovšem působila také významná česká úderka vedená Antonínem Janouškem z Nymburku, jenž na přelomu dubna a května 1919 organizoval shazování bolševických letáků z maďarských letadel nad československými jednotkami.

Hrob Josefa Bendy jsme objevili ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce v průběhu pietní cesty po hrobech padlých československých vojáků k 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019.

Předpokládali jsme, že náhrobek k letošnímu 105. výročí bojů zrestaurujeme, ale jeho struktura byla natolik narušena, že to nebylo možné. Nechali jsme zhotovit kamennou kopii, která bude na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy osazena v květnu letošního roku. 

Odkaz na hrob Josefa Bendy v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55526&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Josef&srn=Benda&st=0&

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019
Zdroj: MO ČR

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce
Zdroj: MO ČR

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku
Zdroj: MO ČR

Pomník bitvy na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je považována za symbolický zlom v českých dějinách. Přestože trvala jen dvě hodiny, ukončila povstání českých stavů proti habsburské centralizaci a vedla ke změně státního zřízení na absolutistickou monarchii s postupnou rekatolizací. Místo střetu je dnes součástí Prahy a připomíná jej prostý pomník z roku 1920. V roce 1999 byl u kostela Panny Marie Vítězné vytvořen společný hrob pro nalezené ostatky padlých, který v roce 2016 změnil podobu na pietní místo připomínající bitevní pole, ztvárněné jako kruh z udusané hlíny.

Osvobození Kyjeva 6. listopadu 1943

Ve dnech 5. – 6. října 1943 se podílela 1. čs. samostatná brigáda v SSSR pod velením plk. Svobody na osvobozování Kyjeva. Čs. jednotky dobyly k večeru kyjevské hlavní nádraží a jako první dosáhly v ranních hodinách 6. října západního břehu Dněpru. Brigáda během bojů utrpěla minimální ztráty a jejich úspěch ocenila Rudá armáda vysokými sovětskými řády. Čs. vojáci jsou pohřbeni na kyjevských hřbitovech Lukjanivka a Svjatošino, které byly obnoveny k 70. výročí osvobození města v roce 2013.

Pomník Václava Hory, hrdiny od Podola

Na starém holešovickém hřbitově v Praze nalezneme hrob Václava Hory, vojína rakouského praporu polních myslivců č. 18, který zemřel na následky zranění z prusko-rakouské války v říjnu 1866. Během bojů u Svijan-Podolí vyplnil rozkaz diverzně podpálit Podolský most, aby jej nepřítel nezískal, v bitvě u Jičína byl raněn a zajat. Pomník, který nechal na hrobě postavit otec Václava Hory v roce 1867, je unikátní ztvárněním rakouského myslivce a použitím polychromie. Pomník v havarijním stavu byl renovován v roce 2023 za přispění Ministerstva obrany ČR.