Tři pomníky obětem nacismu v Rychnově u Jablonce nad Nisou prošly zásadní obnovou díky dotaci Ministerstva obrany ve výši 363 758 Kč. Pietní místa, připomínající utrpení vězňů pobočného koncentračního tábora Gross Rosen, byla opravena restaurátorem Petrem Verichem. Tyto památníky nyní znovu důstojně ctí památku obětí prostřednictvím programu 10729 - Zachování a obnova historických hodnot.
Dnes si připomínáme 110. výročí od okamžiku, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, což vedlo k vypuknutí první světové války, známé také jako Velká válka. V tomto konfliktu proti sobě stály dva mocenské bloky: Trojspolek, který tvořily Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie (později známý jako Ústřední mocnosti), a Trojdohoda, zastoupená Francií, Ruskem a Velkou Británií, která se po připojení dalších států nazývala jednoduše Dohoda.
Po uzavření separátního míru mezi Ruskem a Centrálními mocnostmi v březnu 1918 se československý dobrovolnický armádní sbor prohlásil v ruských záležitostech neutrálním a po dohodě se sovětskou vládou zahájil přesun po Transsibiřské magistrále do Vladivostoku, odkud měl být dopraven do Francie. V květnu 1918 se na nátlak Německa přesun sboru zastavil a sovětská vláda se jej pokusila násilně odzbrojit. Českoslovenští dobrovolníci na tento pokus odpověděli silou a v několikaměsíčních bojích dosáhli nejen uvolnění železnice k průjezdu do Vladivostoku, ale na nátlak dohodových mocností otevřeli novou protibolševickou frontu v Povolží a na Urale, čímž zablokovali podle některých odhadů až milión bývalých německých a rakousko-uherských zajatců určených k repatriaci z ruských zajateckých táborů. Tento zásadní příspěvek k válečnému úsilí Dohody významně napomohl uznání nároků Čechů a Slováků na samostatný stát.
Poznejte příběh Vladimíra Blažka, hrdiny československého odboje během druhé světové války, který se proslavil svým uměleckým nadáním, a především svou odvahou na východní frontě. Vladimír Blažek sloužil v meziválečné československé armádě, v létě 1939 uprchl díky svojí sestřenici, manželce Ludvíka Svobody, do Polska a vstoupil u Krakova do formujícího se Československého legionu. Po porážce Polska prodělal internaci v Sovětském svazu a v dubnu 1941 byl vybrán jako člen Skupiny velitelského kádru pro budoucí formování československé vojenské jednotky v SSSR. Bojoval u Sokolova a Kyjeva. V boji o kótu 208,4 u Bílé Cerkve kryl jako velitel kulometné roty ústup 2. pěšího praporu a 31. prosince 1943 padl.
Druhým mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, by měl být opět rakouský voják - četař husarského pluku č. 10 Emerich Berta z maďarského Ladany. Zahynul kulkou pruského polního myslivce 23. června 1866 nedaleko kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou, před odsunem Němců známého jako Habendorf.
Obec Běchary u Nového Bydžova nedávno obnovila pískovcový pomník padlým v první světové válce. Díky dotaci od Ministerstva obrany ve výši 185 280 Kč se tato významná památka dočkala potřebné obnovy.
