Aktuality

8. 9. 1944 zahájení Karpatsko-dukelské operace

80. výročí Karpatsko-dukelské operce

  • 7.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Karpatsko-dukelská operace začala pro 1. československý armádní sbor 9. září 1944 a již během prvního dne bylo zaznamenáno nejméně 41 padlých. Největší čs. pohřebiště na polské straně průsmyku vzniklo ve městě Dukla, kde bylo pohřbeno nejméně 221 padlých čs. vojáků. Jejich hroby byly ale špatně označeny a nedochovaly se jmenné seznamy. V roce 2016 došlo k nedovolenému umístění desek padlých sovětských vojáků na československou část hřbitova v Dukle. Desky byly odstraněny a došlo pokusu o rekonstrukci hřbitova. V současné době existuje projekt na vytvoření památníku všech padlých, zemřelých a nezvěstných. Ve spolupráci s dalšími institucemi pokračuje pátrání po správných údajích. Na polské a slovenské straně Dukelského průsmyku se v evidenci nachází více než 2 300 padlých čs. vojáků.

Detailní pohled na část pomníku po renovaci.

Renovace pomníku padlým ve světové válce v obci Neustupov

  • 5.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

V Neustupově na Voticku byl v roce 1935 slavnostně odhalen pomník padlým z 1. světové války zhotovený sochařem Rudolfem Kabešem. Pískovcový pomník tvořený hranolovým podstavcem se sochou truchlící ženy nese 75 jmen padlých obyvatel z Neustupova a okolních obcí. Po 89 letech byl pomník poškozen vlivem počasí a znečištěn prachem a mechy. V roce 2023 provedla obec Neustupov jeho renovaci za přispění dotace od Ministerstva obrany.

Pomník Václava Haizlera-Havlíčka v Podbřežicích, před domem č. p. 25.

KALENDÁRIUM Václav Haizler-Havlíček

  • 4.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Václav Haizler se narodil 5. září 1907 v Podbřežicích, okr. Vyškov. V roce 1929 nastoupil prezenční vojenskou službu v československé armádě a dosáhl poddůstojnické hodnosti. V srpnu 1939 utekl do Polska, kde se přihlásil do formujícího se „Československého legionu“. V září 1939 byl společně s dalšími zajat Rudou armádou a internován v Sovětském svazu. Během internace si změnil příjmení na Havlíček. V dubnu 1941 jej div. gen. Ingr určil rozkazem jako jednoho z 93 kádrových instruktorů a důstojníků budoucí čs. jednotky v SSSR. Od března 1942 se v Buzuluku podílel na budování 1. čs. samostatného praporu. Bojoval v bitvě u Sokolova jako rotný, zástupce velitele čety. Padl 8. března 1943.

Slavnostní nástup v Malých Bronowicích 30. srpna 1939 před odjezdem do Leśné.

85. výročí založení „Legie Čechů a Slováků“ v Polsku

  • 2.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Před 85 lety byla oficiálně uznána první odbojová československá jednotka v zahraničí – „Legie Čechů a Slováků“. Šlo o výsledek několikaměsíčních snah politických a vojenských pracovníků odboje a důsledku napadení Polska Německem a Slovenskem 1. září 1939. Legion zasáhl do bojů ovšem spíše symbolicky jako protiletecká obrana během evakuace do Rumunska. Části jednotky se skutečně podařilo do Rumunska ustoupit. Většina byla po útoku Sovětského svazu zajata postupujícími rudoarmějci a internována v Kamenci Podolském. Tito muži se stali základem čs. jednotek ve Francii na Středním východě a v Sovětském svazu.

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Krhanice

  • 1.9.2024
  • Vlastimil Křišťan

Na hřbitově v Krhanicích, obci nedaleko vojenského muzea v Lešanech, se nachází hrob dvou vojáků Rudé armády, kapitána Andreje Ivanoviče Botašana a Nikolaje Alekseeviče Kareva, kteří zemřeli v květnu 1945. Hrob je označen kamenným obeliskem zakončeným rudou hvězdou a lemovaný dvěma menšími sloupy. Navzdory pravidelné údržbě byl hrob opotřebovaný a zarostlý velkými stromy, což si v roce 2023 vyžádalo jeho renovaci. Renovace zahrnovala vyčištění pomníku, obnovu nápisů, nahrazení přerostlých stromů tisy a úpravu okolí hrobu. Významnou finanční podporu poskytlo Ministerstvo obrany.

Československé hroby v Saint Omer

85. výročí začátku 2. světové války

  • 31.8.2024
  • Vlastimil Křišťan

Začátek 2. světové války otevřel pro Československo možnost opětovného získání samostatnosti. Zahraniční ozbrojený odboj se sice začal formovat již na podzim 1938, ale teprve rok 1939 znamenal oficiální uznání a počátek existence československých zahraničních jednotek. Statisíce Čechoslováků byly pronásledovány kvůli své rasové, politické či jiné příslušnosti a desetitisíce mužů a žen se zapojily do domácího i zahraničního odboje. Celkové ztráty Československa během 2. světové války se odhadují na 562 000 obětí. Na území České republiky a v zahraničí jsou tisíce válečných hrobů a pamětních míst připomínajících tyto události.