Aktuality

Bitva o Británii

  • 9.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

Dne 10. července 1940 začala jedna z důležitých etap druhé světové války - letecká bitva o Británii. Bez nadsázky můžeme říci, že se během ní nad Lamanšským průlivem rozhodovalo i o osudu demokratického západního světa. Státy kontinentální Evropy již nacisté bez větších problémů okupovali, anebo je přinutili k uzavření spojenectví. Velká Británie zůstávala, nepočítáme-li neutrální Spojené státy americké, jedinou velkou neporaženou suverénní západní zemí. Bitvu o Británii, na níž se podíleli i českoslovenští letci v jednotkách Royal Air Force, považujeme za první velký neúspěch nacistického Německa ve druhé světové válce.

Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

  • 8.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

Prusko-rakouská válka byl konflikt vedený v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmeckému řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem. Rozhodující boje proběhly v českých zemích.

Operace Roblička I.

  • 7.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

Osudy Vendelína Robličky silně poznamenalo jeho narození do smíšené česko-německé rodiny. V letech 1940-1943 sloužil jako příslušník Luftwaffe a zároveň od roku 1941 spolupracoval se sovětskými partyzány, s kterými přečkal do příchodu Rudé armády. V roce 1943 si jej vybrala rozvědka generálního štábu Rudé armády jako agenta-rezidenta a v noci ze 7. na 8. července 1944 byl poprvé vysazen do okupovaného Československa. I přes neúspěch výsadkové akce pomohl sesbíraným materiálem budoucím výsadkům a dokázal se vrátit přes frontu zpět, aby byl do Československa vysazen podruhé.

Vzpomínka na válku roku 1866

  • 3.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

O uplynulém víkendu se konaly vzpomínkové akce u příležitosti 158. výročí bitvy u Hradce Králové roku 1866. Za Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany se sobotního programu účastnil zástupce ředitele odboru PhDr. Pavel Kugler Ph.D. Nejdříve položil věnec za Ministerstvo obrany v rámci pietního aktu u pomníku Baterie mrtvých a posléze ocenil plaketou Péče o válečné hroby pana Jiřího Náhlovského, který je technickým referentem pro severní Čechy Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Pan Náhlovský byl navržen obcemi ze Středočeského kraje na ocenění za vzornou péči a pomoc při údržbě pomníků a památek na válku roku 1866.

Operace GLUCINIUM

  • 2.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

Uplynulo již 80. let od doby, kdy v noci na 3. července 1944 byl na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen desant GLUCINIUM, který tvořili npor. Vítězslav Lepařík, rtn. Ludvík Hanina, radista rtn. František Trpík a čet. Josef Cikán. Prostřednictvím vlastní radiostanice s krycím názvem Marie měli udržovat spojení s československým exilem v Londýně a předávat zpravodajské informace. Další jejich úkol spočíval v provádění sabotážních úkolů na Táborsku a v prostoru jižních Čech.

Bitva u Zborova

  • 1.7.2024
  • Věra Adina Šefraná

Bitva u Zborova z 2. července 1917 ukázala vojenské schopnosti Čechoslováků. I přes nedostatečné vybavení, menší dělostřeleckou podporu a nespolehlivé spojence z ruské armády dokázaly tři československé pluky dobýt tři linie rakousko-uherských zákopů, postoupit o 5-6 km do území nepřítele a zajmout přes 3500 zajatců. Jejich protivníci z pěších pluků č. 35 a 75 pocházeli z Plzeňska a Jindřichohradecka. Jednoznačné vítězství legionářů otevřelo cestu k dalším náborům, zformování vlastní armády, a nakonec získání samostatnosti. V meziválečném Československu pojem „Zborov“ ve společnosti silně rezonoval a datum výročí byl až do roku 1950 slaven jako hlavní armádní svátek.